Tato sovice z čeledi puštíkovitých téměř dosahuje velikosti výra velkého. Její rozpětí křídel může být až 150 cm a její váha se může pohybovat až okolo tří kilogramů. Její poznávací znamení je sněhobílé peří, díky kterému je skvěle maskovaná v zasněžené krajině.
Jejím domovem jsou tundry v Evropě, Asii, Grónsku a Kanadě. Její hlavní potravou je hlodavec lumík sibiřský. Nachází se především v oblastech s nízkým porostem, na vřesovištích a různých mokřadech a je částečně tažná. Tyto sovy mají velmi husté peří a hustě porostlé nohy. Samec a samice se od sebe liší zbarvením a velikostí. Samice má na sobě černé skvrny, samec je čistě bílý pouze s několika menšími skvrnami a také je menší než samice. Zajímavé je, že na rozdíl od ostatních sov loví sovice sněžní v průběhu dne. Kořist neloví za letu, ale ze země. Svojí oběť si vyhlíží vsedě na vyvýšených místech a v nestřežený okamžik na ni zaútočí. Kořist usmrtí pomocí svých silných pařátů a drápů. Kromě lumíků se živí například i zajíci nebo jinými druhy ptáků.
Hnízdo bílých sov se nachází na zemi v prohlubni nebo ve starém orlím hnízdě. Samice může snést až 12 čistě bílých vajec a sedí na nich asi 30 až 33 dnů. Vejce snáší v intervalech a to proto, aby bylo jisté, že nejstarší a nejsilnější mláďata přežijí. Ačkoli to zní krutě, mladší mláďata se často stávají potravou pro svoje starší sourozence. Na vejcích sedí pouze samice a samec se stará o potravu.
Čerstvě vylíhlá mláďata jsou bílá, poté se zbarvují do šeda. Z hnízda vylétají asi po 50 dnech. Jestliže se v teritoriu objeví dva samci nebo dvě samice, tak často dochází k bojím o teritorium. Pokud zrovna není doba páření, žijí tito ptáci samotářským životem. Zajímavé je, že sovice vydrží bez potravy až 40 dní a to díky silnému tukovému polštáři pod peřím. Aby příliš neplýtvala energii tak se skoro nepohybuje.
